Kapitola 1.

23. january 2011 at 14:01 | Dramia |  Catching of Innocence
Mladá žena pobouřeně zabouchla dveře svého domu. Svou jistě velmi drahou kabelku ledabyle odhodila na skříňku a zamkla za sebou. Vyzula černé lodičky a kabát pověsila na háček.
Dům byl pohaslý, jako vždycky, když se pozdě vracela z kanceláře. Sluníčko pro ni existovalo jen o víkendu, kdy si ho stejně moc neužila, neboť ho jako obvykle strávila v měkké vyhřáté posteli, díváním se na televizi, čtením nějakého módního časopisu, nebo jen tak klábosením s přáteli. Když měla opravdu dobrou náladu a byla připravena čelit všem nástrahám povolání právničky, vyřizovala i nějaké spisy, které se jí nahromadili v kanceláři. Ale víkendy jsou přece tak krátké na to, abychom si je ničili zbytečným papírováním…

Pousmála se, když uviděla mohutného ovčáka řítíc se ze schodů přivítat svou milovanou paní.

"Ahoj, Toby!" klekla si a objala ho. Psy milovala. Jako malé jí ale byli tolik odepíráni… Schválně se rozhodla, že její pes musí být velký, stále v dobré náladě, hodně chlupatý a dost silný a sebevědomý na to, aby ochránil ji i její dům. Toby to vše splňoval. Oddaně na ni čekal celý den, hrál si s ní do noci na zahradě a pak se jí hřál u nohou a spolu s ní koukal na televizi. Oběma ten život náramně vyhovoval.

Rozsvítila v obývacím pokoji a poslechla si záznamník.
"Máte jednu novou zprávu." Hlásal ženský hlas. Ozvalo se pípnutí.

"Ach, Jackie, nestihl jsem vám to říct v kanceláři. Stavoval se u nás pan Peterson, má pro vás další případ…" Rozzlobeně vypnula záznamník. Jako by nestačilo, že ji každý den zásobují připomínkami a úkoly. Oni ji otravují i doma! No co, vyposlechne si to zítra. Aspoň, že to bude pátek.

Ne, že by neměla ráda svou práci, ba naopak. Ale zasloužený odpočinek je přeci přednější. Práce jí nestojí za to, aby si kvůli ní ničila nervy.
Vykoupala se a převlékla se do domácího oblečení. Teď jsou na řadě lasagne, které odpoledne koupila. A mikrovlnka. Sláva bohu za ni.

Seděla se zkříženýma nohama na pohovce a zachumlaná v teploučké dece s leopardím vzorem. V televizi běžel nějaký přihlouplý milostný seriál. Přepnula radši na detektivku. Bavilo ji hádat, kdo je vrah. A ještě víc ji bavilo, když to odhadla správně.
Ozvalo se pronikavé zvonění telefonu. S povzdechem ho zvedla.
"Jacqueline Flemingová." Ohlásila se. Nikdo se neozval, ale slyšela někoho dýchat do sluchátka. "Haló?" zkusila to znovu, otráveně.
"Nechte to být." Ozvalo se najednou. Byl to hrubý mužský hlas.
"Je mi líto, nerozumím vám." Odpověděla Jackie zmateně. Co má nechat být? Rozhodně neměla náladu na nějaký omyl.
"Nestarejte se. Nebo přijdete k úrazu." Dotyčný zavěsil.

Má se bát? Popravdě řečeno, za své dva roky, co dělala právničku, nikdy takové telefonáty nedostávala. Protože nepracovala na ničem velkém. Spíš jen vyřizovala papíry. Pro jistotu.
Tohle bylo něco zcela nového. Ale i tak to bylo zvláštní. Rozhodně se to netýkalo případu, který vyřizovala dnes. Paní Simmonsové a její závistivé sousedky, která jí očividně poničila záhon s orchidejemi.
Záhady zbožňovala, ale jen když přesně věděla, čemu čelí a jak ji rozlousknout. Tohle jí vyvedlo z míry. Že by byla paní Simmonsová na stopě ufonů? Co když její sousedka našla v orchidejích nějaký druh komunikace se záhrobím?
Znepokojeně zavrtěla hlavou a nabrala si na vidličku další kousek lasagní. Toby na ní, na vidličku, toužebně zíral.

Zvedla se, aby opláchla talíř a dala Tobymu granule a misku s čistou vodou. Byla tak zahloubaná do svých myšlenek, že dala Tobymu jeho tolik vytouženou večeři do misky na müsli. Zaklela a odhrnula si z čela pramen rudých vlasů.
Záznamník! Blesklo Jackii hlavou. Ten nový případ, který měl pro ni její otravný šéf. Kdyby si to jen poslechla…

Vypnula televizi a zamířila po schodech nahoru do ložnice. Byla vyvedená v béžových, bílých a černých barvách. Nechyběla ani obrovské zrcadlo a ještě větší skříň.
Zalila malou palmu a zavrtala se pod peřinu. Zítra tomu případu přijde na kloub. Toby s vrtícím ocasem skočil na postel a uvelebil se své paní u nohou, přičemž zabral skoro celou postel. Ten ji ochrání…
 


Comments

1 One Unfaithful Girl One Unfaithful Girl | Web | 5. february 2011 at 15:14 | React

Krásný :) másš talent holka! :D A ty animace sou legrační ( dost sem se pobavila, hlavně jak se daniel radclife lekne :D )

2 Dramia Dramia | Web | 5. february 2011 at 15:17 | React

[1]: Páni, moc děkuju! :) Ani jsem nečekala, že se to bude někomu líbit! :)

3 Vicky Vicky | Email | Web | 31. march 2012 at 11:23 | React

Jo, je to hezký :) :) Jen škoda, že nepokračuješ :/// Zajímalo by mě pokračování ;) ;)
Nepodívala by ses mi na blog? Taky píšu povídky a ráda bych znala Tvůj názor :) :) Jinak sorry za spamování :P

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement