Ty

22. march 2011 at 19:12 | Jacqueline |  Whisper
Motýli co přišli o křídla, jsou má třpytivá vzpomínka -
- jeden střípek rozbitého zrcadla -
co spí pod ledovou jinovatkou zapomnění.

Tvůj ztracený úsměv, který mi nikdy nepatřil,
se vrací jako ozvěna probdělých nocí.
Nocí bez opojných tužeb přílivu polibků.

Zatoulaná hvězda, co neunesla tíhu nebe,
je má myšlenka, co připomíná mi tebe.
Tvé ledové oči bez náznaku zájmu.

Tisíce lží, tisíce rybích šupin, se blyštivě míhají
na hladině nářku, jež utopil moje srdce.

Tvoji tvář vidím, když nebeské kopretiny pláčou.
Ale až déšť pomine, budeš dávno pryč.
Dávno v jejím náručí.


Velmi osobní.
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement