Prolog

17. march 2011 at 16:45 | Jackie September
PROLOG z budoucí povídky. (budoucí bezejmenné povídky)

Bylo to jako scéna z nějakého laciného komerčního hororu. Všude byly poházené plechovky od Coca Coly a pytlíky od hranolek z MacDonald's. Bylo tu příšerné ticho, že jsem slyšela i odkapávat vodu. I každý další poryv chladného větru se zdál tisíckrát hlučnější. Jen podvědomě jsem si uvědomovala tu zimu, které mě řeže do paží a do stehen, kde končilo moje krátké pyžamko s potiskem plyšového medvídka.
Stále ještě značně rozespalá jsem si matně uvědomovala, že tohle není můj new yorský byt a že to, na čem ležím, rozhodně není pohodlná matrace. Ale únava nade mnou převzala kontrolu natolik, aby mě přesvědčila zůstat ležet. Nebo to byl hlas zdravého rozumu, který se záhadně objevil v tu nejpodivnější chvíli?
Ale ten štiplavý zápach hniloby mě dostatečně probral. Obezřetně jsem se zvedla na lokty a pomalu se pořádně rozhlédla kolem. Kromě plechovek a pytlíků tu bylo i mnoho dalšího harampádí. Rozbitý gramofon, stínidlo na lampu a staré noviny. A přísahala bych, že mezi tím vším jsem viděla mihnout se krysu. A vedle mě...
Vyskočila jsem s přidušeným výkřikem na nohy a zřetelně viděla Abbii Courtovou, jejíž fotku jsem viděla ve večerních zprávách. Tu Abbii s andělským úsměvem, která často chodívala k nám do obchodu a vždy platila kreditkou. Tu Abbii, která zde ležela ve vší té špíně, s končetinami v groteskním úhlu a s rozšklebenou řeznou ranou na krku.
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement